Havarijní plánování a havarijní plány

Havarijní plánování

Havarijním plánováním se rozumí komplex opatření vytvářejících havarijní připravenost regionu (oblasti, okresu, obce) nebo subjektu k řešení mimořádných událostí, vzniklých v důsledku technických a technologických havárií, ale i v důsledku působení přírodních živlů a následnému vzniku těchto havárií. Havarijní připraveností se pak rozumí příprava opatření na odvrácení dopadů havárií nebo alespoň na jejich zmírnění (zahrnuje zpracování scénářů možných závažných havárií, odezvy na možné závažné havárie, řízení odezvy na možné závažné havárie, přípravu prostředků a pomůcek nutných pro odezvu na závažné havárie)

Havarijní plánování je soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými k plánování opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaného záchranného systému).

Cílem havarijního plánování je především:

  • zvýšit uvědomění si možných rizik a provedení jejich analýzy (analýza rizik),
  • minimalizovat škodlivé účinky MU na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,
  • stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků MU a způsob odstranění následků.

 

Havarijní plány

Výstupem výše popsaného procesu havarijního plánování jsou havarijní plány. Havarijní plány jsou písemné dokumenty určené k podpoře při provádění záchranných a likvidačních prací pro mimořádnou událost bez vyhlášení krizového stavu. Problematiku zpracovávání havarijních plánů řeší obecně zákon o IZS. Havarijní plány lze mimo jiné rozdělit na havarijní plány objektové a havarijní plány územní (jsou přílohou krizového plánu kraje).

 

Havarijní plány objektové

Objektové havarijní plány slouží k řešení mimořádných situací na úrovni konkrétního vymezeného objektu. Takovými objekty mohou být například průmyslové provozy, sklady nebezpečných látek, ale i zemědělská družstva apod. Tyto havarijní plány jsou nástrojem pro zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele, a proto je zpracovávají sami provozovatelé.

Mezi objektové havarijní plány patří následující:

  • plán opatření pro případ havárie k ochraně vod před závadnými látkami (zpracovaný na základě Vodního zákona - zákon 254/2001 Sb. a vyhlášky 450/2005 Sb.)
  • havarijní plán ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení,
  • vnitřní havarijní plán (zpracovaný pro objekt zařazený do skupiny B podle Zákona o prevenci závažných havárií, zákon 224/2015 Sb.)
  • havarijní plán k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru.

 

Havarijní plány území

Územní havarijní plány slouží v širším vymezeném území k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot. Havarijní plány území jsou přílohou krizového plánu kraje.

Mezi územní havarijní plány patří následující:

  • havarijní plán kraje,
  • vnější havarijní plán (zpracovaný pro objekt zařazený do skupiny B podle Zákona o prevenci závažných havárií, zákon 224/2015 Sb.)

 

Zpracovatelem havarijních plánů kraje i vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje. Vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením havarijní připravenosti.

 

Více otázek a odpovědí o havarijních plánech

Potřebujete vytvořit či aktualizovat havarijní nebo povodňový plán co nejdříve?

 

Získat nezávaznou nabídku