Kdy potřebujeme havarijní plán?

Nejste si jisti, zda potřebujete mít vyhotoven havarijní plán? Následující příspěvek vás stručně seznámí s problematikou havarijního plánování a s povinnostmi, které máte.

K čemu slouží havarijní plán?

Plán opatření pro případ havarijního úniku látek závadných vodám (dále jen „Havarijní plán“) slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie.

Havarijní plán je vypracován na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 39, odst. 2, písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, která byla v roce 2011 zásadním způsobem novelizována vyhláškou 175/2011, s cílem stanovit možná rizika úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod a do kanalizace.

 

Kdo musí mít zpracovaný povodňový plán?

Povinnost mít aktuální havarijní plán se týká všech uživatelů závadných látek (tj. fyzických i právnických osob), které se závadnými látkami nakládají ve větším rozsahu, nebo pokud je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody (například nakládání se závadnými látkami v bezprostřední blízkosti vodních toků či nakládání se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami).

 

Nakládám se závadnými látkami?

Závadné látky jsou látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Mezi takové látky patří mimo jiné i organická hnojiva živočišného původu jako je například kejda, hnůj, močůvka atd. V příloze č. 1 k zákonu jsou uvedeny skupiny nebezpečných závadných látek a zvlášť nebezpečných závadných látek, což jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. U těchto látek platí přísnější podmínky při posuzování povinnosti, zpracovat havarijní plán.

 

Hrozí mi pokuta?

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu a nemá schválený havarijní plán, se dopouští správního deliktu, za který je možné uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč. Podobně může být právnická nebo podnikající fyzická osoba postihována, pokud poruší povinnosti při haváriích stanovené Zákonem 254/2001 Sb.

 

Máte zájem o více informací? Kontaktujte nás!

Potřebujete vytvořit či aktualizovat havarijní nebo povodňový plán ?

 

Získat nezávaznou nabídku